Jakub Arbes

O životě tohoto významného smíchovského rodáka.

JAKUB ARBES (12. června 1840 v Praze na Smíchově – 8. dubna 1914 tamtéž)



byl slavný český spisovatel, novinář, publicista, smíchovský patriot a jeden z nejvýznamnějších smíchovských rodáků. Velkou část svých děl zasadil právě do této pražské čtvrti.

Narodil se roku 1840 na Smíchově do chudých poměrů. Měl se vyučit obuvníkem, ale díky vynikajícímu prospěchu ho rodiče poslali na studia. Začínal na nižší reálce u sv. Jakuba, kde se seznámil s později známým a uznávaným spisovatelem Juliem Zeyerem. Dále pokračoval na novoměstské vyšší německé reálce v Mikulandské ulici, kde ho češtinu učil Jan Neruda, který se stal jeho velkým vzorem i přítelem.

Jako novinář začínal roku 1867 v redakci časopisu Hlas, později se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Za své články a vedení Národních listů byl německou porotou odsouzen na 15 měsíců, které strávil ve vězení v České Lípě (1873 – 1874). Patřil k okruhu satirických novinářů. Spolu s Mikolášem Alšem vydával satirický časopis Šotek.

V letech 1876 – 1879 působil jako dramaturg Prozatímního divadla.

Jako spisovatel volil náměty ze současného pražského života. Zavedl nový způsob literární tvorby – romaneto, tj. povídka s dobrodružným, napínavým dějem. Námětem jsou neobvyklé jevy, tajemnost, která nakonec najde racionální vysvětlení. Vychází z rozporu mezi dokázanými věcmi a věcmi mezi nebem a zemí. Hlavními postavami jsou vědci nebo studenti. Připomíná romantismus.

Jakub Arbes zemřel 8. dubna 1914 v Praze, pohřben byl na Malvazinkách.